Blíží li se 14. únor  a s ním i sv. Valentýn, svátek zamilovaných. Je dobré si vzpomenout co tento den znamená. U nás není oslava tohoto dne zase tak úplnou novinkou, ale dá se říci, že se u nás zabydlel až po revoluci 1989, kdy se do Čech začaly pomalu dostávat zvyklosti ze západních zemí. Konkrétně sv. Valentýn je tuším převzat z Anglie. V Anglii ho slaví jako svátek všech zamilovaných. Navzájem si muži a ženy, chlapci a dívky posílají zamilovaná přáníčka tzv. Valentýnky, rozšířené i u nás a muži obdarovávají své partnerky kytičkou nebo nějakým dárkem pro radost. Vyjadřují tak svou lásku nebo jen pouhé sympatie.

V České Republice někdo tento svátek slaví, jiným to přijde zbytečností.

Pravda, je že pokud k sobě cítí lidé přitažlivost a mají se rádi mohou prožívat každý den jako malinký svátek své zamilovanosti. Žádný den v roce nemůže přičarovat nebo nahradit zamilované omámení. Záleží jenom na nás samotných jak často budeme svému protějšku nebo jen svým blízkým dávat najevo, že nám na nich záleží, že je máme rádi. Určitě se to sluší vícekrát než jen jednou za rok.

Takže mějte se rádi a nezapomeňte na nějakou tu drobnůstku pro radost. I malý dar darovaný ze srdce určitě potěší.

A na závěr nutno říci, že nemusíte dávat najevo svou přízeň jenom partnerovi nebo partnerce, ale také všem lidem na kterých Vám záleží, ať už je to někdo z rodičů, sourozenců nebo třeba i Vaše domácí zvířátko.

Lásky a náklonnosti není nikdy dost. A člověk je přeci tvor , který bez lásky nemůže spokojeně žít.