"Slyšela jsem, paní Rorejsová, že se rozvádíte." "Bohužel ano, paní Slavíèková." "Co vám provedl?" "Loni jsme spolu trávili dovolenou na naší chatì, ráno jsem vybìhla jen tak, bez plavek, bìžela jsem pøes louku k rybníku..., a když jsem se ohlédla, zjistila jsem, že mne sleduje dalekohledem." "Ale jdìte, paní! Vlastní muž?" "Vlastní, nevlastní, milá paní, vždy� on mìl ten dalekohled pøidìlaný na kulovnici."

Sláva je jed, který je nutno brát po malých dávkách.
(Honoré de Balzac)