V parku sedí starý muž a pláče. Jde kolem mladík a ptá se ho, proč tak naříká. Děda odpovídá: - Já mám doma mladou a krásnou ženu. Mladik: - Já vím, a už tolik nemůžete, jako dříve, že? Děda: - Ale ne, já si jen nemůžů vzpomenout, kde bydlím.

Špatní lidé ospravedlňují svoje chyby, dobří se jim snaží vyhnout.
(Samuel Johnson)